Simona Amrichová
Dátum narodenia | 10.02.2009 |
Výška | 167 cm |
Váha | 52 kg |
Herný post | ofenzívny stredopoliar |
Aktuálny klub | FC Spartak Trnava |
Úplny profil hráča » |
20.03.2024
Český iDnes vydal pred zápasom Liverpoolu so Spartou rozhovor s majiteľom FSA Milanom Lednickým, ktorý ako jeden z mála Čechoslovákov mal česť osobne sa spoznať s Jürgenom Kloppom.
Po súhlase s autorom článku p. Paličkom / iDnes.cz vydávame materiál v plnom znení bez úprav.
Bylo mu osmnáct a 163 dní, když ve fotbalové lize za půlhodinu vykouzlil hattrick proti Chebu. Jako nejmladší v dějinách Československa. Dokonce ani zázračný sparťan Hložek ho po rozdělení republik nepřekonal.
Stát se taková událost dneska, honili by slovenského útočníka Milana Lednického skauti po celé Evropě. „Jenže do pravěku nikdo nekouká,“ poví vyrovnaně a usměje se.
Protože ho příliš tížila protivná zranění, seknul s fotbalem už ve třiceti, od té doby se stará o hráče jako manažer. S kariérou pomáhal třeba slovenským reprezentantům Stochovi s Hološkem, Brazilce Ewertona měl ve Slavii. Ale taky bývaly časy, kdy bydlel v jednom pokoji s Jürgenem Kloppem, spoluhráčem z německé Mohuče: „Jürgen byl srdcař, tmelič, na hřišti nevypustil jediný souboj. A zároveň vytrvale hecoval. Pravý vůdce. Když ho vidím na lavičce Liverpoolu, jak žije zápasem, přesně mi připomíná toho borce, se kterým jsem hrával.“
To bylo v roce 1996, takže přesně deset po hattricku.
Z Lednického už přestal být talent, kterého v šestnácti povýšil trenér Jarábek do prvního týmu Nitry. Pak taky patřil do reprezentačních výběrů, kde uplatňoval rychlost a střelecký instinkt. Za první, lehce zapomenuté éry legendárního Karla Brücknera u jednadvacítky hltal pokyny, kterak soupeře napadat přímo u jeho pokutového území. V polovině osmdesátých let ještě nikdo nepoužíval presing coby zbraň moderního fotbalu, jen Brückner věděl: „Pilovali jsme to do omrzení. Stejně jako standardní situace. Dokud trenér neřekl, že končíme, tak jsme museli dávat pozor. Brückner byl pedant, ale uměl naučit.“
Za rok 1987 dostal Lednický cenu pro nejlepšího nováčka ligy, ještě by doma ve vitríně našel zaprášený křišťálový pohárek. Jenže zdraví začalo haprovat. Nejprve operované kotníky, protože jeho nedospělé šlachy dostávaly zabrat při zimních galejích. Pak kolena, stehna, svaly. „Běhání v hlubokém sněhu, ve vestách s napěchovaným pískem, do toho medicinbaly. Jako kluci jsme museli absolvovat nesmyslné dávky a ne každé tělo to mohlo vydržet. Moje tedy ne.“
Když coby osmnáctiletý bažant nastřílel senzační hattrick proti Chebu, stáli proti pánové Drulák, Šilhavý, Lavička, Frýda, Siva nebo Peter Herda. Soupeře trénoval Dušan Uhrin, útoky Nitry zase dirigoval jistý Lubomír Moravčík.
Střih do léta 1994. Nitra po zániku Československa těžce hledá sponzory, takže fotbalisti prchají. Ani Lednickému se nelíbí smlouva, tak odchází do Bohumína. Cože? Do druholigového klubu bez historie? „Zlákaly mě jejich plány. Měli dobré zázemí a chtěli postoupit do ligy. Nakonec z toho bylo zklamání.“
Lednický uvěřil slibům, nicméně jedna skvělá zkušenost se blížila. Slovenský agent Peter Telek ho totiž doporučil do Mohuče, kde se potkal s Jürgenem Kloppem: „Na soustředění jsme bydleli spolu. Hlavně díky němu mě mužstvo přijalo přítivě.“
Jaký Klopp byl? Už nosil kšiltovku, která se stala jeho poznávacím znamením? Už tehdy kouřil? Uměl chytrými bonmoty rozchechtat celou kabinu nebo sál plný novinářů, což mu jde v Liverpoolu mimořádně dobře?
Lednický se zamyslí a s omluvou odpoví: „Asi bych si detaily nechal raději pro sebe, o tom by měl vyprávět spíš Jürgen sám.“
Klopp nikde jinde než v Mohuči nehrál, jako nesmiřitelný krajní obránce tu strávil jedenáct sezon, ale vždycky jen ve druhé bundeslize. Ačkoli měl lepší nabídky, zůstal šedivému klubu od řeky Rýn věrný. A co víc, hned po kariéře tu začal trénovat, konkrétně v únoru 2001. Nejprve Mohuč zachránil od padáka, který se zdál být nevyhnutelný, po dvou letech ji poprvé v historii posunul do bundesligy a později rovnou do Poháru UEFA.
„Měl to v sobě. Touhu a oheň. A velké ambice. I na tréninku vyčníval zarputilostí a bojovností, nevypustil ani metr. A když viděl, že se někdo nesnaží, klidně ho zpucoval. Disciplína na prvním místě. Netušil jsem, že se z něj vyklube jeden z nejlepších trenérů světa, ale leccos nasvědčovalo tomu, že u hřiště bude chtít zůstat,“ vypráví zpětně Lednický. On sám chodil dvakrát denně na lekce němčiny, aby rychleji zapadl. Po třech čtyřech měsících už s Kloppem mohl plyně šprechtit. Jen mu scházelo vytížení, v útoku hrávali jiní: „Díru do světa jsem neudělal. Trenér, který si mě vybral, vydržel dva týdny, pak nastoupil Wolfgang Frank a měl jiné priority. Po sezoně za mnou přišel a řekl, že mi křivdil, ale to už jsem byl na cestě pryč.“
Dobrodružství Lednického po boku Jürgena Kloppa skončilo po jediném roce. Od té doby se viděli jedinkrát, kdysi na jednání v Dortmundu, kde Kloppova hvězda vyletěla díky dvěma bundesligovým titulům: „Nadšeně mě objal a dlouze jsme pokecali. Kontakt na Jürgena mám, ale neotravuju. Před pár lety jsem byl pracovně v Manchesteru, tak jsem zkusil štěstí, že bych za ním ten kousek do Liverpoolu zajel. Jürgen měl bohužel trénink a hrozně plný kalendář. Tak třeba jindy.“
Jindy a jinde, protože Klopp končí. Před pár týdny oznámil, že dojede v Liverpoolu jaro, zkusí vyhrát, co se ještě vyhrát dá, a pak si dá od fotbalu pauzu, aby se mohl věnovat rodině: „Chápu ho. Dělat fotbal čtyřiadvacet hodin denně, neustále být ve stresu, to prostě vysiluje. Není nám osmnáct, abychom vydrželi takový nápor. Občas to na Jürgenovi i v televizi poznám, jak je utahaný. Ale nepochybuju, že až si odfrkne, zase se vrátí.“
Než se s Liverpoolem po devíti letech rozloučí, ještě má dost důležitého před sebou:
- určitě by rád ovládl Evropskou ligu, kde už si před zítřejší odvetou může odškrtnout postup přes Spartu do čtvrtfinále, protože náskok 5:1 prostě doma neztratí,
- v Anglickém poháru je zatím také ve čtvrtfinále, kde ho čeká šlágr s Manchesterem United,
- absolutní třešničkou by byl triumf v Premier League, kde je Liverpool pouze o skóre druhý za Arsenalem.
A nezapomeňte, že finále Ligového poháru už Klopp vyhrál.
„Má fantastické úspěchy a jeho styl je navíc inspirativní. Se svým charisma je téměř jako obchodní značka. Byla by strašná škoda, kdyby už po Liverpoolu nic dalšího nebylo,“ říká někdejší spolubydlící z Mohuče.